Vlastivědná exkurze na hrad Houska

Na hradě Houska nás nejdříve přivítal voják v uniformě a prozradil nám, že dříve hodně cestoval, jako vysloužilý voják získal službu u hradního pána, který se bál čertů. Na nádvoří nám nejdříve myslivec (který měl pod kloboukem rohy) sliboval bohaté ženichy, velké bohatství a kouzelný měšec, ve kterém zlaťáky neubývají…. chtěl za to maličkost, podepsat úpis. Málem se mu to podařilo. Dětí, které chtěly získat kouzelný váček, bylo hodně. To mu ale překazil mnich, který čerta zahnal křížem. Mnich nás zavedl do kaple, kde jsme obdivovali krásná gotická okna a vysoký strop zdobený žebrovou klenbou. V kapli nám mnich prozradil, že hradní pán nejdříve podepsal smlouvu s čertem, aby zbohatnul, později toho litoval, konal dobré skutky a byl velkorysý ke svým poddaným. Než jsme se rozloučili, pokropil nás mnich svěcenou vodou, aby nás čerti v pekle neviděli, neslyšeli ani necítili. Když jsme procházeli peklem, byli jsme svědky, jak do pekla přivedli čerti hradního pána. Při hodnocení dobrých a zlých skutků hradního pána museli čerti uznat, že část peněz byla použita jako dar pro chudé poddané a proto hradní pán dostal druhou šanci a z pekla byl propuštěn. Potom jsme byli na návštěvě u andělů v nebi a pozorovali jsme, jak andělé vyrábějí perníčky pro Mikuláše, aby měl dost dárků na rozdávání. V nebi jsme se krátce ohřáli u plápolajícího krbu, naučili jsme se recitovat básničku pro Mikuláše a potom jsme už šli do další komnaty, kde na nás čekal Mikuláš. Ve své knize měl zapsané všechny žáky, dokonce věděl, kdo je Chytrolín, kdo je Šikula, kdo Rarášek, Lajdák, apod. Sladkou odměnu (perníčky od andělů) nakonec ale dostali všichni.